Městská část Praha 2 zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.
K vytvoření tohoto celku došlo při správních rozdělení pražského území do 10 obvodů v roce 1960. Tato reorganizace rozbila tradiční městské čtvrti někdy až do čtyř či pěti nových obvodů a zpřetrhala četné historické vazby. Dějiny území, které Praha 2 zaujímá, sahají hluboko do české minulosti.
Zdroj: wikipedie
Nové Město pražské je neodmyslitelně spojeno s největším panovníkem českých dějin Karlem IV.
Na počátku Karlovy vlády tvořilo Prahu trojměstí – Hradčany, Menší Město pražské a Staré Město pražské. Karel IV. se rozhodl vybudovat v oblouku Vltavy okolo hradeb Starého Města další, mnohem rozsáhlejší. A tak „… léta Páně 1348 o první indikci, 8. března, ve třetím roce našeho kralování …“ založil Nové Město pražské.
Vyšehrad patří k nejstarším a také nejpamátnějším částem Prahy. Staré pověsti mu přisoudily úlohu nejstaršího sídla českých knížat, místa, odkud panovala moudrá Libuše a první Přemyslovci. Kdo by neznal pověst o Horymírovi a jeho věrném Šemíkovi, o Bivojovi, který na staroslavný Vyšehrad přivlekl nebezpečného kance, či o Libušině poselstvu, které se právě odtud vydalo na cestu za Přemyslem, budoucím zakladatelem českého panovnického rodu.
V místech dnešních Vinohrad panovala dříve klidná idyla polí, zahrad a především vinic. Samostatnou obcí se Královské Vinohrady staly teprve roku 1849. Roku 1875 se od obce oddělila její severní část, osamostatnila se a přijala jméno Žižkov. Po oddělení Žižkova stálo vinohradské zastupitelstvo před nelehkým úkolem zajistit obecní záležitosti vlastními silami. Hned po svém prvním zasedání se rozhodlo postarat o školu, radnici a další potřebné úřady. Zároveň se dohodlo na ponechání jména Královské Vinohrady. Dne 26. září 1879 byly pak Královské Vinohrady povýšeny na město.
Osada Nusle se rozkládala již ve středověku v údolí Botiče na východ od Vyšehradu, kde vinice tvořily jednotný zelený pás. Brzy nato bylo osídleno i místo v okolí kostela sv. Pankráce, kde byla založena osada Krušina, později nazvaná Pankrác. Nový rozvoj nastal v polovině 19. století, kdy byly obě obce spojeny. Místo proslulo slavnou poutí Fidlovačkou.
Další zajímavosti a významné památky v okolí
Smetanovo divadlo (1886-1887, Nové německé divadlo)
Divadlo na Vinohradech (1905-1909, „Vinohradské divadlo“)
Budova Českého rozhlasu (1929-1931, Československého rozhlasu)
Hlavní nádraží (1901-1909, císaře Františka Josefa I., Wilsonovo, Hlavní nádraží, Wilsonovo)
Národní dům na Vinohradech (1893-1894, dříve ÚKDŽ, později KDŽ)
Vinohradská sokolovna v Riegrových sadech
Vinohradská tržnice (1902), jedna z pražských tržnic
Vodárenská věž (1891)
Vinohradský hřbitov (1885)
Kaple sv. rodiny (1755)
Husův sbor (1932-1935)
Kostel svaté Ludmily (1888-1893)
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (1928-1932)
Arcibiskupské gymnázium v Praze
Výtvarná škola Václava Hollara
Dvojdům bratří Čapků (1928-1929) ve vilové kolonii Spolku žurnalistů (1923-1929)
Gröbeho vila (1871-1888, Villa Gröbe, „Grébovka“), s Dolní Landhauskou a parkem
Kotěrova vila (1908-1909)
Laichterův dům (1908-1909)
Schnirchův dům (1875)
Šalounova vila (1908-1909)
Vila Osvěta, rodný dům Jana Masaryka
© Všechna práva vyhrazena 2024 Noir Hotels s.r.o.